Posilujeme imunitu u dětí
Nejspíš každý z nás už slyšel skloňovat imunitu nebo imunitní systém v nejrůznějším kontextu. A nikdo po vás nechce, abyste byli vystudovaný lékař a rozuměli všem procesům a mechanismům, které se pod pojmem imunitní systém schovávají. Důležité je vědět, jaká je hlavní funkce imunitního systému a co pomůže k jejímu posílení. To důležité, k čemu nám imunitní systém je, že má za úkol udržovat rovnováhu v těle tím, že nás chrání před vnějšími cizorodými látkami, které pro nás představují nebezpečí (např. viry, bakterie, paraziti, alergeny, toxiny), ale i před těmi pocházejícími zevnitř našeho organismu, které nám ale nesouží (např. nádorové buňky).
S narušením vnitřní rovnováhy jsou spojená nejrůznější onemocnění od různých alergií a autoimunitních onemocnění (např. lupénka, celiakie), která nastávají v případě, že imunitní systém reaguje nadměrně, až po onemocnění na druhé straně spektra spojená s tím, že imunitní systém má sníženou schopnost reagovat.
Vrozená a získaná imunita
Imunitní systém má dvě hlavní vzájemně spolupracující části. První je vrozená, neboli vrozený imunitní systém, s nímž se rodíme a pro který je důležitý náš vývoj v těhotenství. Do tohoto systému patří kůže, oční rohovka a sliznice nacházející se v dýchacích, zažívacích a močových cestách a v pohlavních orgánech. Jedná se o tzv. systém rychlé reakce.
Druhou částí je tzv. adaptivní imunitní systém, se kterým se nerodíme, ale který si naopak budujeme po narození poté, kdy se dostaneme do kontaktu s mikroby nebo jimi uvolňovanými chemikáliemi. Na rozdíl od vrozeného imunitního systému se tento adaptivní systém v průběhu života mění, resp. adaptuje.
Důležité z pohledu imunity je mít zdravý střevní mikrobiom. Ten se ideálně buduje právě v dětském věku. Ne, že by to nešlo později, ale trvá to déle a může to být pro dospělého člověka s určitými návyky složitější. Pojďme se tedy podívat na to, co podporuje zdravý vývoj střevního mikrobiomu a co je zároveň důležité pro podporu imunity.
Nechte děti se zašpinit
Byť se říká čistota půl zdraví, nesmí se to s tímto rčení zase přehánět. Samozřejmě že hygiena je důležitá. Na druhou stranu se děti potřebují dostat do kontaktu s nejrůznějšími viry a bakteriemi. Pouze tímto kontaktem si jejich tělo vyvine potřebné protilátky, které jim pomůžou se při dalším kontaktu s těmito viry a bakteriemi se s nimi bez větších problémů vypořádat. Je důležité, aby se děti venku skutečně zašpinili. Nechte je se hrabat ve hlíně, ať už na zahrádce, pokud ji máte, nebo při sázení nebo přesazování květin. Nechte je chodit v trávě. Ukazujte jim rozličné krásy přírody. Čím dřív začnete, tím přirozeněji si dítě na přírodu zvykne a je zde velký předpoklad, že se ji naučí i milovat.
A když už vyrazíte ven a víte, že to bude "hravé" odpoledne, nezapomeňte na zásoby oblečení na výměnu. Ať nemusíte den co den pouštět pračku.
I hygiena má své místo
Byť jsme před chvílí napsali, že se to s tou čistotou nemáte přehánět, rozhodně neplatí, že se má na hygienu absolutně rezignovat. Je důležité, aby se dítě naučilo základům správné hygieny. Samozřejmostí by mělo být naučit se umýt si mýt ruce mýdlem a teplou vodou poté, co přijde domů z venku, po záchodě, poté, co se hrabalo v hlíně nebo si hrálo se zvířátky atd.
Dbejte na dostatečný spánek
Každý člověk, ať už dospělý, nebo dítě, potřebuje spát. Samozřejmě délka potřebného spánku se u každého liší. Zatímco novorozenec potřebuje 12 až 16 hodin spánku, u předškoláka to může být „pouhých“ 10 hodin. Spánek kromě jiných benefitů pomáhá posílit imunitní systém tím, že umožňuje tělu regeneraci, a poskytuje prostor pro spuštění ozdravných procesů. Zároveň je to prostor pro načerpání nových sil pro další krásný den.
Vyvážený jídelníček u dětí
V dnešní době plné nejrůznějších doporučení týkajících se zdravé výživy už nejspíš nikoho nepřekvapí, že základem tvorby a zároveň udržení si dobré imunity, je i strava, přesněji řečeno vyvážená a pestrá strava. Možná i důležitější je to právě u dětí, u nichž je to doba, kdy se pokládají základy toho, co si zvyknou jíst a jaké stravovací návyky si vybudují. Každý den řízek s hranolkami, nebo jiné smažené jídlo neposkytne vašemu potomkovi to, co jeho tělo potřebuje. V jeho jídelníčku by se měly vyskytovat zejména zelenina, a to ideálně syrová, protože vařením či jinou tepelnou úpravou se řada prospěšných látek ztrácí, ovoce, luštěniny a pokud jíte pečivo, pak ideálně v celozrnné variantě. Kromě toho je důležité myslet i na rostlinné oleje (např. olivový nebo mandlový).
Z jídelníčku je vhodné vypustit sladkosti, zejména ty s bílým cukrem, potraviny, které jsou vysoce průmyslově zpracované, a potraviny, která obsahují řadu nezdravých aromat a barviv. Zkuste hledat zdravější a přírodnější alternativy. K cukru to může být jednoduše med, který obsahuje řadu minerálních látek a vitaminů. Na toto téma je už toho mnoho napsáno, takže pokud se budete trochu zajímat, lehce zjistíte, čemu se vyhnout a po čem sáhnout jako po alternativě.
Ano, může se stát a možná to není až tak vzácné, že některé potraviny, které mohou být pro děti prospěšné (např. zelenina), dítě jíst nechce. Pokud je tomu tak, můžete zkusit změnit způsob přípravy, protože jinak uvařené může chutnat jinak, nebo nemusí být v jídle vůbec poznat. Nebo si trochu pohrajte s tím, jak jídlo na talíř dáváte. Zejména u menších dětí platí, že jí očima, a pokud před sebou dostanou talíř např. s úsměvem nebo květinkou, mohou se do jídla pustit s chutí. Větší děti můžete zapojit do samotné přípravy jídla. Zkuste si nejen z přípravy, ale i stolování udělat společnou aktivitu, která nebude otravou, nebo jen „prostým“ krmením těla, na kterou se budete všichni těšit. Protože s radostí se hned jí jinak. A může se z toho zároveň stát krásný rodinný rituál, který vás více spojí.
A nezapomeňte na pitný režim u dětí. Ať už voda s citronem, čistá voda nebo kvalitní čaj.
Buďte venku
Nemůžeme vynechat doporučení, aby se děti co nejvíce nacházeli venku na čerstvém vzduchu a na sluníčku. Ze sluníčka se nám vytváří vitamin D, který kromě jiného pomáhá při nachlazení a dalších virových onemocnění cest dýchacích. Kromě toho je venkovní prostředí ideální pro jakékoli pohybové aktivity, které jsou každému, nejen dítěti, tak prospěšné.
Ven je dobré chodit, ať už je venku teplo nebo je zima a třeba i sněží. V případě chladnějších dnů to nepřehánějte s oblečením. Tím neříkáme, že máte poslat vaše dítě do zimy v tričku a kraťasech! Ale důležité je vědět, že bude-li se dítko přehřívat, protože je příliš navlečené, tak tím jeho imunitní systém oslabujete. Poznat, zda je vašemu dítěti zima nebo teplo, můžete tak, že zkontrolujete, jak teplotně je na tom jeho zátylek. Pro celkový pocit tepla, resp. zimy nejsou studené ručičky nebo nožičky žádným ukazatelem. Sami možná taky znáte ten pocit, že i když máte ruce studené, tak vám je jinak teplo. A podle toho, jestli má zátylek teplý, nebo studený, stačí jednu vrstvu ubrat nebo přidat. Je také dobré vzít v potaz, že málokteré dítě venku bude jen postávat, nebo sedět. Naopak většinou pořád někde pobíhají a tím se krásně sami zahřívají.
Otužování a saunování dětí
Když už jsme u tepla a zimy, nemůžeme nezmínit otužování a saunování. Obé je výborné na posílení imunity. Avšak pozor, u většiny dětí je třeba na to jít velmi zvolna, abyste je zbytečně neodradili. V případě studené vody můžete předtím, než na dítě pustíte studenou sprchou, vyzkoušet žínku namočenou nejprve ve vlažné vodě příjemné teploty a tím dítě omýt. Začněte nejprve od nožiček a až poté otřete zbytek těla. Od nohou se na vodu zvyká lépe. A pokud to projde, snižujte postupně, den za dnem, teplotu vody, až se dostanete na krásných 20°C. Po nějakém měsíci, dvou můžete zkusit studenou sprchu. I v případě sprchy bude dobré začít nejprve od nožiček. A co se doby týče, nemusíte lámat žádné rekordy. Bohatě stačí sprcha v řádu několika sekund, což v případě pozitivní reakce můžete postupně prodlužovat. Avšak neměli byste v celkové délce sprchy jít na více než dvě minuty.
Saunování není jen pro dospělé, ale rovněž pro děti. Jen je potřeba myslet na to, že sauna by neměla mít více než 60°C a děti by v ní neměli zůstávat děle než 5 minut. Po sauně je nežeňte do studeného ochlazovacího bazénku, ale bohatě postačí opláchnutí vlažnou vodou, a to bez hlavičky a samozřejmě i zátylku.
Samozřejmě v obou případech pomáhá, když dítě vidí vzor u někoho z dospělých. A o tom, co vám přináší otužování studenou sprchou nebo saunování, si můžete spolu i povídat.
Vitamíny a minerály pro děti
Obecné doporučení používat v případě nachlazení vitamin C vám bude nejspíš známé. Avšak tato rada je poplatná situacím, kdy už dítě nachlazení má, když už kašle nebo smrká. Preventivně, tedy ještě než vaše dítě začne vykazovat známky nachlazení, však můžete zkusit dítěti dávat vitaminy skupiny B. Z posledních výzkumů se totiž ukazuje, že jako prevence a jako podstatnější pro spuštění imunitní reakce, jsou béčka daleko potřebnější.
V případě vitaminu C můžete sáhnout například po šípkách, jahodách, černém rybízu, nati petržele, brokolici nebo červené paprice. Tato ovoce a zelenina má dokonce více vitaminu C než často skloňované citrusové plody. A nezapomínejte, že vitamin C se vařením (teplem) ničí. V případě vitaminů B máte k dispozici například rakytník, který má rovněž vysoký obsah vitaminu C, lípu, podběl nebo jitrocel.
Kromě vitaminu B a C podporuje imunitní systém rovněž vitamin D, který je potřebný rovněž pro kosti a zuby. Z minerálních látek potřebných pro imunitní systém můžete zmínit zinek, selen a železo.
Nemoc je tady - s antibiotiky opatrně
Ano, obecně se uvádí, že v případě, kdy už dítě má angínu nebo zánět průdušek, je potřeba nasadit antibiotika. Zjištění poslední doby však hovoří proti tomuto zažitému pravidlu. Pouze pro třetinu případů angíny a desetinu případů zánětu průdušek jsou antibiotika skutečně vhodná. Pro správné nasazení antibiotik je zapotřebí odhalit povahu daného onemocnění. S tím pomůže tzv. CRP test, případně ještě streptest, jde-li o angínu. Oba jsou to poměrně rychlé testy s výsledkem do pár minut. Tyto testy je možné si opatřit i pro domácí použití.
K antibiotikům je třeba doplnit, že mohou ovlivnit mikrobiom, protože nejsou zaměřeny pouze na ty „špatné“ organismy, které způsobují nemoc. Proto pokud vaše dítě antibiotika dostalo, pro podporu jeho imunity a navrácení střevní mikroflóry do rovnováhy lze doporučit zařadit do jídelníčku probiotika.
Nejen léky pomáhají
Ano, antibiotika určitě mají své uplatnění, rozhodně je nezatracujme. Ale vyzkoušet můžeme i tzv. babské rady, a to zejména ještě v situaci, kdy se ukazují teprve první náznaky nemoci. Mezi osvědčené rady patří cibulový čaj nebo sirup (cibule s medem), čaj z černého bezu nebo lípy. Zázvor a čaj z něj je taky takový malý zázrak. Případně v lékárně naleznete řadu již předpřipravených bylinných směsí.
Hezky do postele!
Asi ne každé dítě tohle uslyší rádo, ale opravdu je potřeba, aby se nemoc vyležela. Tedy aby se tělu poskytl dostatečný prostor na vypořádání se s nemocí a regeneraci. Klid, odpočinek a spánek patří mezi to nezdravější, co pro své dítě můžete udělat. Samozřejmě, pokud už se oklepalo a je těžké ho v posteli udržet, nesvazujte ho. Je to signál, že vše je na dobré cestě a i když už nezvládá ležet v posteli, stačí nějaký klidnější režim bez návštěv prostor, kde se pohybuje hodně lidí. Ostatně pár dnů v klidu doma můžete vyzkoušet i v situaci, kdy se nemoc teprve hlásí. Může to pomoct tomu, že se nakonec nemoc vůbec nerozjede. A tak namísto týdne v posteli s nepříjemnou nemocí, stráví vaše dítko v klidu doma jeden nebo dva dny a pak hurá zpátky do školky nebo do školy. Třeba s novou hračkou za odměnu, jak se s nemocí a klidovým režimem popralo.